Ornitofobie (anglicky ornithophobia) je specifická fobie, která se projevuje intenzivním a iracionálním strachem z ptáků. Lidé s touto fobií mohou pociťovat úzkost při pohledu na ptáky, při prohlížení fotografií s ptáky nebo mohou pociťovat úzkost z jejich zpěvu či dokonce jen při představě, že by se s nimi mohli setkat. Strach může být vyvolán negativními zážitky, genetickými faktory nebo naučeným chováním. Fobie je intenzivní, iracionální strach z konkrétního objektu, situace nebo činnosti, který způsobuje úzkost a může výrazně ovlivňovat každodenní život člověka. Tento strach je nepřiměřený skutečnému nebezpečí a často vede k vyhýbavému chování.
Diagnostika ornitofobie
Ornitofobie se diagnostikuje na základě rozhovoru s psychologem nebo psychiatrem. Důležité je určit, do jaké míry strach ovlivňuje každodenní život pacienta. K diagnostice se často používají dotazníky, expozice pacientovu strachu a psychologická hodnocení.
Pozitivní výsledek diagnostiky určují tyto faktory:
- příznaky, které se objeví, když vidíte nebo myslíte na konkrétní spouštěč, například ptáky
- dlouhodobý, extrémní strach ze spouštěče (ptáků), který trvá nejméně šest měsíců
- výrazné změny v chování nebo denních rutinách s cílem vyhnout se kontaktu se spouštěčem
- negativní dopad na kvalitu života.
Léčba ornitofobie
Léčba závisí na intenzitě fobie a jejím dopadu na pacienta. Mezi nejúčinnější metody patří:
- kognitivně-behaviorální terapie (KBT) – pomáhá pacientovi identifikovat a změnit negativní myšlenky spojené s ptáky
- expoziční terapie – postupné vystavování pacienta ptákům v kontrolovaném prostředí ke zmírnění úzkosti
- relaxační techniky – dýchání, meditace a progresivní svalová relaxace pro zvládání stresových reakcí
- léky (anxiolytika nebo antidepresiva) – v závažných případech mohou být předepsány ke zmírnění úzkosti
Včasná diagnostika a vhodná terapie mohou lidem s ornitofobií pomoci překonat jejich strach a zlepšit kvalitu života.
Jak se projevuje ornitofobie
Příznaky se mohou lišit podle závažnosti fobie, ale mezi nejčastější patří:
- intenzivní úzkost nebo panika při pohledu na ptáky nebo v jejich blízkosti
- vyhýbání se místům, kde se ptáci nacházejí (parky, lesy, náměstí)
- fyzické reakce jako zrychlený tep, pocení, třes, dušnost či závratě
- nevolnost nebo nutkání k útěku při setkání s ptákem
- noční můry nebo neustálé obavy spojené s ptáky