Intrakraniální hypotenze je tichý chameleon mezi neurologickými diagnózami. Dokáže napodobovat migrénu, úzkost i vyčerpání, přesto má jeden typický znak – bolest hlavy, která se zhoršuje ve stoje a ustupuje vleže. Často vzniká nenápadně, v důsledku úniku mozkomíšního moku, a právě proto bývá dlouho přehlížena. Pokud je však rozpoznána včas, správná léčba může pacientovi doslova „postavit hlavu zpátky na nohy“. Jde o stav charakterizovaný sníženým tlakem nebo objemem mozkomíšního moku v lebce. Nejčastější příčinou je únik mozkomíšního moku, který může vzniknout spontánně (například při oslabení dury, u meningeálních divertiklů či po drobném traumatu), nebo iatrogenně, typicky po lumbální punkci či neuroaxiální anestezii. Intrakraniální hypotenze je důležitou, ale často přehlíženou příčinou sekundární bolesti hlavy, přestože je ve většině případů dobře léčitelná.
Diagnostika intrakraniální hypotenze
V minulosti byla diagnostika založena především na měření otevíracího tlaku při lumbální punkci, dnes se však tento postup nepovažuje za zásadní, protože u části pacientů může být tlak CSF i normální.
Základním diagnostickým vyšetřením je MRI mozku s kontrastem, kde se hledají typické nálezy shrnované zkratkou SEEPS:
- subdurální kolekce tekutiny (subdurální výpotky nebo hematomy),
- enhancement pachymening (sycení tvrdé pleny po podání kontrastu),
- engorgement žilních struktur (žilní městnání),
- pituitární zvětšení (zvětšení hypofýzy),
- sagging mozku (pokles mozkových struktur, někdy i sestup mozečkových tonzil).
Pokud MRI mozku není průkazná a přetrvává klinické podezření na únik CSF, lze doplnit:
- CT myelografii k lokalizaci místa úniku,
- případně radioizotopovou cisternografii (méně často).
Léčba intrakraniální hypotenze
Léčba intrakraniální hypotenze závisí na závažnosti obtíží a příčině úniku mozkomíšního moku. U mírnějších forem se zpravidla zahajuje konzervativní léčba, která zahrnuje:
- klid na lůžku,
- dostatečnou hydrataci,
- podávání kofeinu,
- případně kortikosteroidy nebo mineralokortikoidy,
- použití břišního pásu ke zvýšení nitrobřišního tlaku.
Pokud konzervativní postup nevede ke zlepšení, je metodou volby epidurální krevní záplata (epidural blood patch), která má vysokou úspěšnost, i když někdy vyžaduje opakování. V refrakterních případech nebo při jasně lokalizovaném úniku může být nutná chirurgická korekce defektu dury.
Jak se projevuje intrakraniální hypotenze
Nejtypičtějším projevem je ortostatická (polohová) bolest hlavy, která:
- se objevuje nebo výrazně zhoršuje ve stoje či vsedě,
- ustupuje nebo se zmírňuje vleže,
- často nastupuje během několika minut až hodin po změně polohy.
Kromě bolesti hlavy se mohou vyskytovat i další symptomy, mezi které patří:
- nevolnost a zvracení,
- ztuhlost nebo bolest šíje,
- závratě, vertigo, poruchy rovnováhy,
- poruchy sluchu (tlak v uších, zhoršení sluchu, tinnitus),
- poruchy vidění včetně rozmazaného nebo dvojitého vidění,
- fotofobie (citlivost na světlo),
- únava, nechutenství nebo škytavka.
Zdroje:
- Swyden, S., Carter, C., & Shah, S. U. (2025). Intracranial hypotension. In StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK560764/
