Limbická encefalitida (anglicky limbic encephalitis) je zánětlivé onemocnění limbického systému mozku. Charakteristickými projevy je porucha krátkodobé paměti, epileptické záchvaty, změna osobnosti, úzkosti, deprese, čichové a chuťové halucinace nebo poruchy spánku. Příznaky se rozvíjejí během týdnů až měsíců. Příčina může být infekční, nejčastěji Herpes simplex virus 1 a 2, autoimunitní, nebo se jedná o paraneoplastický projev, kdy toto onemocnění vzniká v souvislosti se zhoubným nádorem, nejčastěji plic, varlete či prsu.
Diagnostika: základem je anamnéza, klinické neurologické vyšetření, elektroencefalogram (EEG), vyšetření mozkomíšního moku (likvoru), vyšetření protilátek v krevním séru a magnetická rezonance mozku. Důležité je pátrat po nádorovém onemocnění.
Léčba: závisí na etiologii. Autoimunitní limbická encefalitida se léčí imunosupresí (léčba potlačující imunitní reakce) kortikosteroidy a intravenózní imunoglobuliny, dále se podávají antiepileptika. U paraneoplastických limbických encefalitid je nejdůležitější léčit nádor.
Jak se projevuje limbická encefalitida – příznaky, projevy, symptomy:
- porucha krátkodobé paměti
- amnézie
- epileptické záchvaty
- epigastrická aura (pocity tlaku v oblasti žaludku)
- změna osobnosti
- úzkosti
- deprese
- afázie (porucha řeči)
- apraxie (porucha schopnosti provádět již naučené úkony)
- emoční labilita
- čichové a chuťové halucinace
- poruchy spánku
- zmatenost
- hyponatrémie (snížená hladina sodíku v krevním séru)
- poruchy endokrinních funkcí
