Venerofobie je psychická porucha, při které člověk trpí intenzivním a dlouhodobým strachem z pohlavně přenosných nemocí. Obavy přetrvávají i tehdy, když lékařská vyšetření opakovaně vycházejí negativně a reálné riziko nákazy je minimální. Strach může výrazně ovlivnit kvalitu života, partnerské vztahy i psychickou pohodu. Patří mezi úzkostné poruchy a řadí se k tzv. specifickým fobiím, případně k poruchám s hypochondrickými rysy. Postižený jedinec má trvalý strach, že se nakazil nebo může nakazit pohlavně přenosnou infekcí (například HIV, syfilidou, kapavkou či chlamydiovou infekcí), a to i bez objektivních důvodů. Na rozdíl od běžné opatrnosti nebo zodpovědného přístupu k sexuálnímu zdraví je u venerofobie strach nepřiměřený, vtíravý a obtížně ovladatelný. Člověk často vyhledává lékaře, podstupuje opakovaná vyšetření, studuje zdravotnické informace na internetu a vyžaduje neustálé ujišťování, přesto však úleva bývá jen krátkodobá.
Diagnostika
Diagnostika venerofobie je klinická a provádí ji lékař nebo psycholog na základě rozhovoru s pacientem. Klíčové je odlišit, zda se jedná o přiměřený strach vyplývající z reálného rizika, nebo o úzkostnou poruchu.
Léčba
Léčba venerofobie je zaměřena především na práci s úzkostí a myšlenkovými vzorci, které strach udržují.
Psychoterapie
Základem léčby je psychoterapie, nejčastěji kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Ta pomáhá:
- rozpoznat a změnit katastrofické myšlenky
- omezit nutkavé kontroly a vyhledávání ujištění
- postupně snížit vyhýbavé chování (např. strach ze sexu)
- naučit se zvládat úzkost bez potřeby opakovaných testů
Farmakologická léčba
V některých případech, zejména při silné úzkosti nebo depresivních příznacích.
Příznaky a projevy aneb jak se projevuje venerofobie
Projevy venerofobie jsou především psychické, často se však promítají i do tělesného prožívání a chování.
Psychické příznaky
- intenzivní strach z nákazy pohlavní nemocí, který přetrvává i po negativních testech
- nutkavé myšlenky na možné onemocnění („určitě jsem se nakazil“)
- neustálé vyhledávání informací o příznacích pohlavních chorob
- potřeba opakovaného ujišťování od lékařů nebo partnera
- úzkost, napětí, podrážděnost, poruchy spánku
Tělesné a behaviorální projevy
- časté kontrolování těla (kůže, genitálií, uzlin)
- vnímání běžných tělesných pocitů jako známky infekce
- vyhýbání se sexuálnímu kontaktu nebo intimním vztahům
- nadměrné hygienické chování (opakované mytí, dezinfekce)
- panické ataky (bušení srdce, pocení, třes, pocit na omdlení)
