Mirizziho syndrom (anglicky Mirizzi syndrome) je komprese společného žlučovodu. Fyziologicky se žluč uvolňuje společným žlučovým vývodem do horní části tenkého střeva. Pokud však žlučový kámen ucpe krček žlučníku (collum vesicae biliaris) nebo žlučový vývod (ductus cysticus), dojde ke kompresi společného žlučovodu a jater, což se nazývá Mirizziho syndrom. Žluč nemůže odtékat a vzniká chronický zánět. Pokud se stav neléčí, může později dojít až k ulceraci sliznice, která může progredovat do cholecystobiliární píštěle.
Incidence (častost výskytu) Mirizziho syndromu
Postihuje lidi převážně ve věku 53–70 let s převahou žen (1).
Syndrom může mít akutní nebo chronický průběh.
Diagnostika Mirizziho syndromu
Diagnostika Mirizziho syndromu zahrnuje kombinaci zobrazovacích metod, které umožňují identifikaci žlučových kamenů a obstrukce žlučových cest:- ultrasonografie
- MRI a CT
endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) - počítačová tomografie (CT)
- peroperační cholangiografie (POC)
Léčba Mirizziho syndromu
- Léčba Mirizziho syndromu závisí na jeho stupni závažnosti (podle klasifikace Csendesa) a zahrnuje především chirurgické nebo endoskopické řešení:
- endoskopická léčba – odstranění kamene nebo zavedení stentu ke zmírnění obstrukce
- konzervativní léčba – zahrnuje antibiotika (při infekci), analgetika a hydrataci
- cirurgická léčba – většinou se řeší chirurgicky
Jak se projevuje Mirizziho syndrom:
Hlavní projevy:
- žoutenka (žluté zbarvení kůže a očních bělmů)
- horečka
- nechutenství
- zracení
- tmavá moč
- světlá stolice
- svědění kůže
- bolest v pravém horním kvadrantu nebo epigastriu
- bolest při nádechu během hluboké palpace pod pravým žeberním obloukem (Murphyho znamení) je přítomna přibližně u 50 % pacientů (2).
Méně časté projevy:
- perforace žlučníku
- ztráta hmotnosti
- hepatomegalie (zvětšení jater)
- tvrdá masa žlučníku imitující karcinom – hmatná u 22 % pacientů (3).
(1) Beltran M.A., Csendes A., Cruces K.S. The Relationship of Mirizzi Syndrome and Cholecystoenteric Fistula: Validation of a Modified Classification. World J. Surg. 2008;32:2237–2243. doi: 10.1007/s00268-008-96603. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/18587614/
(2) Shirah B.H., Shirah H.A., Albeladi K.B. Mirizzi Syndrome: Necessity for Safe Approach in Dealing with Diagnostic and Treatment Challenges. Ann. Hepato-Biliary-Pancreat. Surg. 2017;21:122. doi: 10.14701/ahbps.2017.21.3.122. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/28989998/
(3) Rao P.S., Tandon R.K., Kapur B.M. Biliobiliary Fistula: Review of Nine Cases. Am. J. Gastroenterol. 1988;83:652–657. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3287902/
Antoniou S.A., Antoniou G.A., Makridis C. Laparoscopic Treatment of Mirizzi Syndrome: A Systematic Review. Surg. Endosc. 2010;24:33–39. doi: 10.1007/s00464-009-0520-5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19466486/
Corlette M.B. Biliobiliary Fistula: A Trap in the Surgery of Cholelithiasis. Arch. Surg. 1975;110:377. doi: 10.1001/archsurg.1975.01360100019004. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/1147754/
