Otrava námelovými alkaloidy, známá také jako ergotismus, (anglicky ergotism), patří mezi nejzáhadnější a historicky nejděsivější formy otravy. V minulosti postihovala celé vesnice, když lidé nevědomky konzumovali obilí kontaminované houbou Claviceps purpurea. Tato houba parazituje na žitě a produkuje toxické alkaloidy, které mohou způsobit děsivé halucinace, bolestivé křeče, gangrénu a dokonce smrt. Dnes je díky moderním metodám kontroly potravin velmi vzácná, ale její příznaky i historie zůstávají varovným mementem.
Diagnostika otravy námelem
- anamnéza – podezření při konzumaci kontaminovaného obilí (zejména žita)
- klinický obraz – typické neurologické nebo cévní příznaky
- laboratorní testy – detekce ergotových alkaloidů v krvi, moči nebo potravě
- histopatologie – vyšetření poškozené tkáně v případě gangrény
Léčba otravy námelovými alkaloidy
- okamžité vysazení kontaminované potravy
- podpůrná léčba – hydratace, výživa, úprava elektrolytové rovnováhy
- vazodilatancia – ke zlepšení prokrvení končetin
- antikonvulziva – při silných křečích
- chirurgická léčba – amputace při těžké gangréně
- psychiatrická podpora – v případě halucinací nebo psychóz
Využití námelu v medicíně
Ačkoliv je námel známý především jako nebezpečný jed, některé jeho účinné látky našly důležité uplatnění v moderní medicíně. Z tzv. ergotových alkaloidů se vyrábějí léky, které se používají například k léčbě migrény (např. Ergotamin), k zastavení poporodního krvácení (Ergometrin) nebo v léčbě cévních onemocnění, kde pomáhají regulovat napětí cévních stěn.
Tyto léky jsou však velmi silné a ve vyšších dávkách toxické, proto se podávají výhradně pod lékařským dohledem a v přesně stanoveném množství.
Prevence otravy námelovými alkaloidy a současný výskyt
Dnes je otrava námelovými alkaloidy velmi vzácná, hlavně díky přísné kontrole potravin a moderním zemědělským postupům. Zcela však nevymizela – riziko stále existuje v některých rozvojových zemích nebo při konzumaci nelegálně zpracovaného obilí.
Mezi preventivní opatření patří:
- důkladná sklizeň a čištění obilí – námel má jiný tvar a barvu než zrno, a lze ho mechanicky oddělit
- laboratorní kontrola obsahu ergotových alkaloidů v mouce, krmivech a cereáliích
- stanovení právních limitů – v EU jsou stanoveny maximální povolené hodnoty ergotových alkaloidů (např. v žitné mouce)
- šlechtění odolných odrůd a střídání plodin – snižuje riziko napadení klasů
- likvidace infikovaných rostlin a plevelů, které mohou sloužit jako mezihostitelé
Současný výskyt
V rozvinutých zemích je otrava námelovými alkaloidy díky vysoké potravinové bezpečnosti prakticky eliminována. Zatímco v minulosti způsobovala masové otravy a paralyzovala celé vesnice, dnes se jedná spíše o ojedinělé případy v chudších částech světa, kde není zajištěna dostatečná kontrola potravin.
Jak se projevuje otrava námelem
Alkaloidy obsažené v námelu působí na centrální nervový systém, svaly a cévy. Příznaky se liší podle množství a typu alkaloidů, přičemž rozlišujeme dvě hlavní formy:
Gangrenózní forma (tzv. suchá sněť):
- poruchy prokrvení končetin (vazospazmus)
- mravenčení, necitlivost, chlad v prstech
- odumírání tkání – gangréna (často na prstech rukou a nohou)
- možnost amputace kvůli nevratnému poškození
Křečová (neurologická) forma:
- bolesti hlavy, závratě
- silné svalové křeče, třes
- halucinace, zmatenost, psychózy
- nevolnost, zvracení, průjmy
- v krajních případech kóma nebo smrt
Salem a námel: Hypotéza o čarodějnických procesech
Jednou z nejzajímavějších teorií spojených s námelovými alkaloidy je hypotéza, že čarodějnické procesy v Salemu v roce 1692 mohly být ve skutečnosti epidemií otravy námelovými alkaloidy, konkrétně křečovým ergotismem.
V té době obyvatelé Salemu jedli hlavně žitný chléb, a pokud bylo žito infikováno houbou Claviceps purpurea, mohly se v potravě nacházet ergotové alkaloidy, které způsobují:
- svalové křeče
- halucinace
- psychotické epizody
- zmatenost a paranoiu
Podle této teorie mohly být právě tyto příznaky mylně vykládány jako posednutí ďáblem, což vyvolalo masovou hysterii a hony na čarodějnice.
Přestože tato hypotéza není všeobecně přijímána a mnozí historici ji považují za zjednodušenou, zůstává fascinujícím příkladem možného propojení mezi toxiny v potravinách a historickými společenskými událostmi.
Zdroje:
- Bennett, J. W., & Klich, M. (2003). Mycotoxins. Clinical Microbiology Reviews, 16(3), 497–516. https://doi.org/10.1128/CMR.16.3.497-516.2003 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC164220/
- Caporael, L. R. (1976). Ergotism: The Satan loosed in Salem? Science, 192(4234), 21–26. https://doi.org/10.1126/science.769159 https://www.science.org/doi/10.1126/science.769159?url_ver=Z39.88-2003&rfr_id=ori:rid:crossref.org&rfr_dat=cr_pub%20%200pubmed
- Obrázek: https://www.thelancet.com/journals/laneur/article/PIIS1474-4422(03)00439-3/abstracthttps://www.thelancet.com/journals/laneur/article/PIIS1474-4422(03)00439-3/abstract