Sezónní afektivní porucha - přiíznaky, projevy, symptomy

sezonni-afektivni-porucha-SAD-priznaky-projevy-symptomyPokládáte si otázku jak se projevuje sezónní afektivní porucha (SAD)? Má celou řadou různých příznaků - fyzických i psychických. Všechny přitom mají společné to, že jsou výrazně sezónního charakteru: Objevují se na podzim (u lehčích forem nemoci v říjnu či listopadu, u těžších často už v září) a se zkracujícím se dnem nabývají na intenzitě. Nejhoršími měsíci pro postižené většinou bývají leden a únor, v březnu se začne intenzita potíží snižovat a dubnu či květnu zcela mizí. Přes léto tak lidé trpící SAD bývají zcela bez obtíží.

___
___


Zimní deprese, sezónní afektivní porucha SAD - příznaky, projevy, symptomy

Příznaky se přitom nemusejí vyskytovat všechny, zvláště u lehčích forem nemoci (winter blues) jich může být přítomno jen pár.

Nedostatek energie a únava

Neustálá, všudypřítomná únava, která často znemožňuje normální fungování, je velmi typický příznak - stěžuje si na něj prakticky každý člověk s SAD. I jednoduché všední úkoly stojí nemocné neuvěřitelné úsilí, mají problém vstát ráno z postele, umýt se, odejít do práce, uklidit byt…

Zvýšená chuť k jídlu

Prakticky každý člověk má v zimě jiné chutě než v létě – zatímco v horku preferujeme lehčí pokrmy a zeleninu, v chladných obdobích dáváme spíše přednost něčemu teplejšímu a „hutnějšímu“. Jenže u lidí s SAD jsou změny stravovacích preferencí dovedeny do extrému. Během chladných měsíců je pronásleduje neustálý hlad a těžko ovladatelná chuť k jídlu, a přitom upřednostňují nejen tučné a těžké pokrmy, ale především potraviny obsahující vysoký podíl cukru. A zatímco zdravý člověk se po konzumaci většího množství sladkostí cítí dobře jen chvilku a pak se dostaví únava, u nich je to jinak: sacharidy jim dodají velké množství energie, cítí se vitální, méně unavení a mají i lepší náladu.

Zvyšování hmotnosti, přírůstek na váze

Přibrat přes zimu dvě nebo tři kila je běžné – jednak dáváme přednost vydatnějším pokrmům, jednak máme obvykle méně pohybu, do toho přijdou Vánoce… Jenže u lidí s SAD to nebývají dvě nebo tři kila, ale šest a více (u winter blues mezi 2 a 6 kg). Někteří pacienti ovšem dokážou během zimy přibrat až dvacet kilogramů! Někteří se zvládnou tohoto přírůstku během jara a léta zase zbavit, jiným se to ale daří jen částečně, a jejich hmotnost tak rok od roku narůstá.

Větší potřeba spánku

Dalším typickým znakem nemoci je abnormální nárůst potřeby spánku během podzimních a zimních měsíců – u lidí trpících plně rozvinutou formou SAD v průměru o 2,5 hodiny denně, u těch s mírnější formou, označovanou jako winter blues, o 0,7-1,7 hodiny denně. Typický je také velký problém s ranním probouzením či usínáním během dne. Zajímavé přitom je, že nemalé procento pacientů sice celý den zápasí s únavou a ospalostí, ale večer má pak problém vůbec usnout – nezřídka bývají vzhůru ještě dlouho po půlnoci, což ranní probouzení ještě více ztěžuje.

Pokles libida - nezájem o sex a intimní život

Lidem trpícím s SAD se abnormálně často rozpadají partnerské vztahy, přičemž jedním z důvodů je fakt, že v chladných měsících roku trpí značným poklesem zájmu o sex a intimitu, často včetně jakýchkoliv tělesných kontaktů.

Nechuť k sociálním kontaktům, nekomunikativnost

Lidé trpící SAD bývají obtížně „čitelní“ i pro své přátele. Jedním z typických znaků této choroby totiž je i nechuť k jakýmkoliv kontaktům v průběhu chladných měsíců roku. Z veselých a společenských osob se tak s příchodem podzimu stávají „jezevci“, kteří se vyhýbají svým přátelům, odmítají chodit do společnosti a často mívají dokonce problém zvednout telefon. Tím samozřejmě trpí všechny druhy vztahů – partnerské, rodinné, přátelské i pracovní. U lidí, kteří potřebují komunikovat v rámci zaměstnání (obchodníci, učitelé…), pak tento příznak často znamená téměř katastrofu.

Útlum myšlení

SAD s sebou přináší i určitý útlum v myšlenkových procesech a potíže s koncentrací. I velmi inteligentní lidé pak mohou být jakoby zpomalení, nedokážou se soustředit a myslet jasně, zhoršuje se jim paměť a mají problém s řešením i zcela banálních úkolů. I tento problém často způsobuje problémy v zaměstnání, u studentů pak v zimních měsících pravidelně dochází ke zhoršování prospěchu.

Deprese a jiné změny nálad

I když se sezonní afektivní poruše často přezdívá „zimní deprese“, ve skutečnosti se však právě změny nálad u mnoha pacientů vůbec nevyskytují. Pokud však přítomny jsou, znamená to velké ztížení už tak nelehké situace. Nejde přitom jen o smutek, jak si mnozí lidé myslí. Zvláště u lehčích forem deprese smutek vůbec nemusí být přítomen – spíše jde o stav, kdy postiženého nic netěší, aktivity, které mu dříve přinášely radost, ho nebaví, uzavírá se do sebe, do všeho se musí nutit a v práci i doma funguje automaticky, zcela bez zájmu. U těžších forem deprese se ovšem kromě smutku dostavují i další nepříjemné emoce, které často vycházejí ze zkresleného vnímání reality: neustálý pocit viny, přesvědčení, že je absolutně špatný, nemožný, neschopný, že by jeho blízkým bylo lépe, kdyby na světě nebyl, že se proti němu všechno spiklo, že svět je zlé místo, kde ho už nikdy nic dobrého nepotká… Právě pocity viny jsou přitom u SAD velice časté. Když totiž nemocný přestává zvládat zaměstnání, rodinné vztahy a domácnost a ostatní jej obviňují z lenosti a špatných úmyslů, je velmi snadné propadnout pocitu, že nestojí vůbec za nic.Velmi těžké deprese pak mohou vyvrcholit i pokusem o sebevraždu (při SAD sice nejsou sebevraždy tak časté jako u klasické deprese, přesto k nim ale ve výjimečných případech dochází).

SAD ovšem mohou doprovázet i jiné poruchy nálad, například úzkost, podráždění či nervozita.


Různé zdravotní potíže - bolesti zad, šíje, hlavy, ramen, bolesti břicha, poruchy imunity

Souvislost SAD a tělesných obtíží není doposud spolehlivě vědecky objasněna, přesto se u mnoha nemocných na podzim a v zimě vyskytuje řada fyzických příznaků. Typické jsou bolesti zad, šíje, ramen a hlavy, u dětí pak bolavé bříško. Chronická deprese také často vede k úbytku bílých krvinek, což se může projevit poruchami imunity a s tím souvisejícími dlouhými sériemi viróz a nachlazení.

Zhoršení příznaků premenstruačního syndromu

Premenstruačním syndromem (PMS) nazýváme obtíže, které se u žen v plodném věku vyskytují v posledním týdnu před nástupem menstruačního krvácení. Mohou být fyzického charakteru, například bolesti hlavy a podbřišku, zvýšená chuť k jídlu či zadržování vody způsobující otoky, výrazné jsou však zejména psychické příznaky, zejména podrážděnost až agresivita. U řady žen, které PMS trpí, přitom dochází k výraznému zhoršení v průběhu podzimu a zimy. A většina pacientek s SAD naopak uvádí, že se u nich symptomy této nemoci v posledním týdnu před menstruací výrazně zhoršují.

Další články v této kategorii